Život obce za okupace

Přestože Jiřice patřily již v této době k nejmenším obcím jihovýchodní části Moravskobudějovicka. zaplatili jejich občané krutou daň okupačnímu režimu.
K účastníkům odboje patřil především František Petříček, který se v létě r. 1939 stal jedním ze členu ilegální odbojové organizace Obrana národa. Velitelem useku se stal prokopovský rolník Jaroslav Nezveda, jeho zástupcem byl Bohuslav Bláha, učitel z Prokopova, veliteli v jednotlivých obcích pak Štěpán Zadražil a František Vavroušek v Hostimi, Jan Nevrkla v Prokopově, Josef Čábela na Boskovštejně a zmíněný František Petříček v Jiřících. Skupina připravovala sabotážní akce (např. vybudováním překážek na silnicích nebo vyhození mostu v Grešlovém Mýtě), úkryty pro zbraně a akce v obsazeném pohraničí. Jednou z úspěšně provedených byla akce Tabulková, při níž byly k 28. říjnu 1939 zatírány a odstraňovány německé nápisy na orientačních tabulích, vývěsních štítech a veřejných budovách. 6.12.1940 došlo však k zatčení Jaroslava Nezvedy a 3.3.1941 zatklo gestapo Bohuslava Bláhu, Jana Nevrklu, Františka Petříčka a Josefa Čábelu. Všichni byli odsouzeni vrchním zemským soudem ve Vratislavi za přípravu k velezradě k vysokým trestům odnětí svobody a ztrátě občanských práv po dobu trestu. J. Nezveda a B. Bláha byli odsouzeni k 6 letům.  J. Nevrkla na 4,5 roku a .J Čábela ke třem letům káznice, Fr. Petříček byl po třech měsících výslechů a desetiměsíční samovazbě odsouzen ke 3 letům káznice ve Wohlau u Vratislavi a později do kárného tábora Arnsdorf u Lehnice. Jeho část majetku byla konfiskována ve prospěch říše. Po návratu z. trestu se musel každé pondělí hlásit prostřednictvím tehdejšího starosty A. Tržila na jihlavském gestapu. Z Jiřic byl 27.3.1941 ještě zatčen jako člen Obrany národa Adolf Ramach. řídící učitei na Boskovštejně. který byl odsouzen ke 4,5 roku káznice.
V červnu 1942 byl do obce jako komisař dosazen „Blockleiter NSDAP" Antonín Tržil, který měl společně s dalším občanem Jiřic Bohuslavem Tomanem - na svědomí udaní mnoha jiřických občanů, jejich odsouzení do koncentračních táboru a smrt dvou z nich. Tržil, který pracoval jako čeledín u Štěpánky Němcové zjistil, že v hostinci u Cyrila Pokorného dochází ke společnému poslechu rozhlasu mnoha občany z Jiřic a z Boskovštejna. S touto informací poslal Bohuslava Tomana, o němž věděl, že kvůli nepřidělenému bytu v tehdy neobývané jiřické kovárně touží po pomstě, ke „Kreisleiterovi NSDAP" Langovi do Hrotovic, aby u něho podal udání na účastníky společného poslechu rozhlasu. Nejdříve byli k výslechu na jihlavské gestapo pozváni tehdejší starosta Karel Šalamoun a hostinský Cyril Pokorný. Z výslechu se však již nevrátili, neboť byli gestapem zatčeni. Nato následovalo další zatýkání v Jiřících a na Boskovštejně. Všichni zatčení byli vězněni nejdříve v Jihlavě, poté v Brně a posléze ve Steinu, kde si odpykávali tresty od 18 měsíců do 5 let vězení. Nejvyšší trest byl vynesen nad Janem Čechem, kterému mu navržený trest smrti změněn na 8 let káznice. Karel Šalamoun a Cyril Pokorný byli odsouzeni na 4 roky, zbývající zatčení obdrželi tresty do 2,5 let vězení. Mezi zatčenými a vězněnými občany byli : Josef Tvrdý, Jan Jelínek, Jan Šalamoun, František Fiala č.13, František Taflíř. František Fiala č. 28, Adolf Přibyl a Josef Nečas z Jiřic a František Pokorný, Jan Holba a Antonín Janoušek z Boskovštejna. V r. 1943 zemřel v koncentračním táboře Stein na zápal plic Cyril Pokorný a Jan Čech byl 6.5.1945 zastřelen v koncentračním táboře Zwickau. Udavač Antonín Tržil, který v dubnu 1945 s ustupující německou armádou opustil obec, se pokusil v červnu 1945 o přejezd do Rakouska. Byl však náhodně spatřen a poznán ve vlaku Karlem Čechem z Jiřic a zatčen. Lidový soud ve Znojmě jej odsoudil k trestu smrti oběšením. Jeho spolupracovník Bohuslav Toman byl Lidovým soudem ve Znojmě odsouzen k doživotnímu vězení, z něhož byl po dvaceti letech propuštěn.